KRÁTKÝ PŘEHLED HISTORIE:
za předchůdce dnešních německých dog jsou považováni staří býkohryzové
stejně jako psi používaní ke štvaní zvěře a k lovu na divočáky. Svojí
konstitucí tvoří střed mezi silným mastifem anglického typu a rychlým
obratným chrtem. Označení doga nejprve patřilo velkým, silným psům,
kteří zpočátku nemuseli patřit k žádnému určitému plemeni. Názvy jako
ulmská doga, anglická doga, dánská doga, pes na štvaní, pes na divočáky
a velká doga později označovaly podle barvy a velikosti různé typy
těchto psů. V roce 1878 se v Berlíně rozhodl sedmičlenný výbor
nadšených chovatelů a rozhodčích pod předsednictvím Dr. Bodinuse
zahrnout všechny výše uvedené variety pod název "německá doga". Tím byl
položen základní kámen samostatného německého plemene psů. V roce 1880
byl při příležitosti výstavy v Berlíně sestaven první standard dogy,
který od roku 1888 spravuje "Deutscher Doggen - Club 1888 e.V", a který
byl během let opakovaně upravován. Jeho dnešní forma odpovídá
požadavkům F.C.I.
CELKOVÝ VZHLED: německá doga spojuje ve svém ušlechtilém zjevu velikost, sílu a harmonickou stavbu těla s hrdostí, sílou a elegancí. Díky substanci, spojené s ušlechtilostí, harmonií vzhledu, dokonalým proporcím jednotlivých linií a především díky mimořádně výrazné hlavě, působí doga na pozorovatele jako ušlechtilá socha. Doga je Apollem mezi psy.
DŮLEŽITÉ PROPORCE: stavba těla je téměř kvadratická; to platí obzvláště u psů. Délka trupu (vrchol hrudní kosti až vrchol sedací kosti) by neměla u psů přesahovat kohoutkovou výšku o více než 5 %, u fen by ji neměla přesahovat o více než 10 %.
CHOVÁNÍ / POVAHA: přátelská, milá a svému majiteli velmi příchylná, obzvláště k dětem; vůči cizím zdrženlivá. Žádoucí je sebevědomý, neohrožený, lehce ovladatelný, učenlivý společenský a rodinný pes s vysokým prahem vzrušivosti, bez projevů agresivního chování.
za předchůdce dnešních německých dog jsou považováni staří býkohryzové
stejně jako psi používaní ke štvaní zvěře a k lovu na divočáky. Svojí
konstitucí tvoří střed mezi silným mastifem anglického typu a rychlým
obratným chrtem. Označení doga nejprve patřilo velkým, silným psům,
kteří zpočátku nemuseli patřit k žádnému určitému plemeni. Názvy jako
ulmská doga, anglická doga, dánská doga, pes na štvaní, pes na divočáky
a velká doga později označovaly podle barvy a velikosti různé typy
těchto psů. V roce 1878 se v Berlíně rozhodl sedmičlenný výbor
nadšených chovatelů a rozhodčích pod předsednictvím Dr. Bodinuse
zahrnout všechny výše uvedené variety pod název "německá doga". Tím byl
položen základní kámen samostatného německého plemene psů. V roce 1880
byl při příležitosti výstavy v Berlíně sestaven první standard dogy,
který od roku 1888 spravuje "Deutscher Doggen - Club 1888 e.V", a který
byl během let opakovaně upravován. Jeho dnešní forma odpovídá
požadavkům F.C.I. CELKOVÝ VZHLED: německá doga spojuje ve svém ušlechtilém zjevu velikost, sílu a harmonickou stavbu těla s hrdostí, sílou a elegancí. Díky substanci, spojené s ušlechtilostí, harmonií vzhledu, dokonalým proporcím jednotlivých linií a především díky mimořádně výrazné hlavě, působí doga na pozorovatele jako ušlechtilá socha. Doga je Apollem mezi psy.
DŮLEŽITÉ PROPORCE: stavba těla je téměř kvadratická; to platí obzvláště u psů. Délka trupu (vrchol hrudní kosti až vrchol sedací kosti) by neměla u psů přesahovat kohoutkovou výšku o více než 5 %, u fen by ji neměla přesahovat o více než 10 %.
CHOVÁNÍ / POVAHA: přátelská, milá a svému majiteli velmi příchylná, obzvláště k dětem; vůči cizím zdrženlivá. Žádoucí je sebevědomý, neohrožený, lehce ovladatelný, učenlivý společenský a rodinný pes s vysokým prahem vzrušivosti, bez projevů agresivního chování.